Moje děti by chtěly všechno. Angličtinu, francouzštinu i španělštinu. Dva z těch jazyků jakž takž umí, další nemají kam časově nacpat a kde se ho pořádně naučit, a ještě se ve škole nešťastnou náhodou učí němčinu. Myslím, že by potřebovaly chodit tak na 2–3 školy zároveň nebo aspoň na střídačku. Naštěstí to nemusím řešit, protože geografické důvody. Na další přijímačky nemám nervy. A to by ještě chtěly japonštinu.

Ale upřímně řečeno mě štve, že u nás normální škola prostě nedá dohromady CLIL, natož ve smysluplném množství hodin. Těch jazykových gymplů je u nás fakt minimum, státních ještě míň. Od nás jsou všechny tyhle školy nedosažitelné. Jednak vzdáleností, druhak přípravou ve škole (mezi úrovní jednotlivých základních škol jsou děsivé rozdíly a ty v našem okolí na slušný gympl nepřipraví).