Přidat odpověď
~•~Missy~•~ , já jsem po letech dospěla k názoru, že jsem byla neplánované a nechtěné dítě co jí zkazilo život. Co mě štve nejvíc, že to odnesly i moje děti, které byly jako obtížný hmyz 20let a loni se jim kluci hodili na výklízení jako otroci. To si najednou vzpomněli, že jsou.
Sestra byla ta malinká, blonďatá pořád nemocný holčička. Chudinka malá musí se jí pomoci. V tom modu se jede přes 40let.
Vztahy máme strašný, vůbec to nezapírám, já prostě tu její sobeckost nechápu. Je mi odporné, jak může být taková necitelná. Já tenhle typ lidí nesnáším i v mém okolí.Mám to totiž přesně naopak. Pomoci pokud můžu a hlavně NIKoHO moc neotravovat a snažit se vše zvládnout sama.
1/2 roku jsem s ní skoro nemluvila a je mi dobře.
A to jsem se minulý týden skoro neudržela a volala jí, jestli to má v hlavě v pořádku, když mamce a taťkovi narvala kluky na hlídání.(mamka jezdí na chemošky už druhý měsíc)
Předchozí