Přidat odpověď
Hele, já mám nevidomou ségru. Některé věci pro nás dvě zdravé byly nedostupné, protože nebyl čas nebo to pro ségru nebylo vhodné. Měla i nějaké "požitky" navíc, já jsem byla ráda, že naši vozí ségru do školy každý týden a je doma každý víkend, bylo to pro mě důležitější než nějaké moje záliby a talenty, které byly promrhány. Věděla jsem, že naši to nedělají schválně, že dělají, co můžou. Štvalo mě jen to, že jsem musela se ségrou chodit na diskošky, když ona byla v 8. tř., zatímco my se starší ségrou jsme mohly až v prváku. A taky to, že s ní nemusela nikdy jít starší ségra, jen já. Nemohla jsem svobodně balit kluky, pobíhat, kam jsem chtěla a pod. Nechtěla bych, aby mě naši vozili na výtvarku a ségru nechali přes víkend na intru. Ale naši byli v pohodě. Děcko ví moc dobře, že ten nemocný sourozenec je potřebnější a že to jinak nejde. Pokud teda ti rodiče nejsou pitomí a třeba nespravedliví.
Předchozí