Investoři a majitelé nikoho nepřesvědčovali. Přesvědčovaly banky, potřebovaly kšefty. A chytla se toho města, která začala privatizovat s tím, že nájemné je nízké a nestačí na údržbu. Takže města za hubičku rozprodala bytový fond, protože tvrdili, že neumějí stanovit tržní cenu. Vyhráli to nájemníci, za hubičku mohli koupit byt a zrenovovat si ho. Kdo to v té době neudělal, měl Smolíčka Pacholíčka, protože města to za nějaký čas zarazila, a pokud ještě v privatizaci pokračovala, tak hezky za cenu tržní. Stejně byla privatizace bytového fondu pěkná lumpárna, protože města se nechovala jako řádní hospodáři a rozprodávali byty za hubičku. Bylo to nespravedlivé i proto, že kdo si za socíku podal žádost na nájemní byt a nedočkal se, kupoval pak byt za tržní cenu. Byla to lumpárna a prasárna, která některým lidem dala docela velký majetek doslova za hubičku.