V první řadě nic od soudruha Babiše.
Nekupuji vejce z klecových chovů, ryby lovené vlečnými sítěmi, řezané květiny, v běžném supermarketu v ČR nic z Polska (v Polsku klidně, u nás nikdy), nekupuju z principu oblečení v řetězcích, které prodávají za cenu oblečení hadry na jedno dvě použití, nelítám z principu s leteckými společnostmi typu Ryanair a snažím se vyhýbat výrobkům s palmovým olejem.
Možná by se našlo ještě něco, ale nechce se mi nad tím půl dne přemýšlet.
Co se dá koupit mimo supermarket, koupím mimo supermarket. Což je v zimě trochu problém, cca od půlky prosince do března u nás nefunguje farmářský trh.
Na druhé straně nejsem typ, co by dokázal vyžít jen z lokálních potravin (resp. velmi nerada bych k tomu byla nucena, česká kuchyně mi nijak zvlášť nechutná, což platí i pro většinu ovoce a zeleniny, která se u nás běžně pěstuje), takže netrpím iluzí, že jsem nějak extra úsporná pro planetu.