Tak jednou za tři měsíce zajedeme na kafe za mámou. Samozřejmě vánoce k ní + bráchové, v létě grilovačka k nám všichni. Občas nějaké narozeniny. Na častější návštěvy se cítím moc dospělá, máma má plno svých aktivit a po mé společnosti nikterak nepláče. Každou neděli jí zavolám a řekneme si jak je. Nic moc neřešíme, bavíme se víceméně neutrálně, nejsme řešící typy. Nic mi neorganizuje a nediriguje - nenechám se, bojí se mě a sama to nemá ráda. Takže je to dobré až někdy nudné. Pořád čekám takové to rodinné dusno, hádky, řešení, vměšování... ale zatím nic. Jsme takoví čeští studení čumáci, ale myslím, že se máme všichni rádi.