Asi půjdu proti všem, ale je to tím, že jsem měla kamarádku s nádorem na mozku.
Podle mě se vyplatí tomu člověku co nejvíce zpříjemnit ty chvíle, co bude mít ještě tady.
Nějaká radikální řešení (stěhování/ odluky) nedoporučuji.
Asi bych vzala k terapeutovi tátu. Nebo se snažila mu vysvětlit co a jak s mamkou.
Mamku bych pozvala třeba jeden týden v měsíci na prodloužený víkend k sobě a snažila bych se, abychom si to užili. Ale ne jako odpor proti tátovi, ale "čas pro nás".