Taky si myslím, že ten odpor k druhému je v situaci nemoci a stáří zbytečně vysilující a upřímně, nedovedu si představit, že by jakákoliv osoba (včetně zdravých jogínů) dokázala a měla vymazat 50 let života.

Pokud je tam nějaká naděje, tak v hledání a nalézání toho lepšího. Možná by prdící a kýchající tatínek překvapil, kdyby se toho ujal někdo profesionální a nezaujatý.

Neměla by to ale být Rišulka, jednak toho má sama dost a jednak její stupeň momentální nelásky k tátovi to předem odsuzuje k neúspěchu.