Tak jsme si to s tatíkem vyjasnili. Já ho dneska trochu přepadla, protože mi to prostě nedalo a špatně se mi z toho spalo.

Už vím důvody. On se něco doslechl, samozřejmě, řečeno zcela jinak a v nějakých souvislostech, to jsem si následně vyřídila přímo s donašečem. Vypadlo to chvilku jak u soudu a nebylo to vůbec příjemné, nicméně to bylo nutné.
Takže jsem udělala v rodině malinkatý vítr, ale to se utřepe.

Také jsme si vyjasnili, že budu-li potřebovat pomoc, tak ji vítám, i jeho radu, ale že vážně není třeba, aby nás chodil organizovat, že jsme dospělí. Tak nějak vlažně souhlasil, jsem zvědavá, jak dlouho si to bude pamatovat. A zároveň jsme probrali, že si mi může i postěžovat na kde co, ale že jejich soužití se sourozenci musí řešit s nimi. Já mohu maximálně vyslechnout, ale dál nic posílat nebudu a řešit už vůbec.

Jako není nijak sluníčkovo, ale to jsem ani nepředpokládala, jen mne to tížilo jako kámen. A jsem ráda, že je nějaký vývoj.


Děkuji Vám za rady i podrb