Asi jak kdy. Podle mě jsou možné obě varianty.

Trochu více se ovšem přikláním k tomu, "už to tam muselo být". Pokud tedy to beru dle sebe. V afektu řeknu to, co si třeba podvědomě myslím, ale potlačuji. Vyložený nesmysl nebo lež bych neřekla, nevidím důvod. Ani kdybych chtěla ublížit. Když to není pravda, ten člověk takový není, nebo to "něco" neudělal, jak bych mu tím ublížila, sám ví, že to pravda není. Taková je má úvaha.