Stará huso,
no a právě proto, že sebemanipulovat se člověk musí v práci velmi často, nechápu, proč bych to měla dělat ještě doma a předstírat, že mě baví nějaký maminkování nebo cokoli jinýho, co mě ve skutečnosti nebaví. Třeba čumění na fotbal. A k čemu by to přesně mělo být dobrý. Domov beru jako místo, kde právě každý může být sám sebou v „krystalicky čisté“ podobě. O nějaký tanečky ve vztahu k nejbližším nemám zájem. Ale nijak mě nepohoršuje ani neuráží, že někoho baví maminkovat nebo čumět na fotbal, jen mi není jasný, proč by to mělo být „mužský“ nebo „ženský“ a proč by se do toho měl tlačit někdo, koho to nebaví a není mu to vlastní - bez ohledu na jeho pohlaví – a komu a jak přesně to ublíží, když se do toho nutit nebude.