dle mého, viděno prizmatem toho, jak myslím, že pohádky mají fungovat a proč byly vyprávěny, je to pohádka o nepokoře. O nepokoře a dávání hranic. Dítě není pokorné (ale nevědomě), matka má udat hranici. Nestane se včas-za života-ale je to tak silné, že to přežije i samotné dítě. Jakmile je učiněno zadost, nastane pokoj. (třeba v kytici od erbena, ted si nevybavuju danou baladu, ve filmové hraje tu postavu Mihulová, jde trochu o totéž. Matka nedala hranici dceři včas. Tak to chápu já.)