Samozřejmě,je to jen z dalších logických omezení z řady jako i oslavy,hospody,kulura,atd.Takže pro mě je to pochopitelné.
Jsem jedna z mnoha,které rodily za býv.režimu,tudíž bez přítomnosti otce - tahle možnost nás teda ani zdaleka nenapadla a taky to šlo.Muselo.
Na druhé straně,někteří tatínci jsou tak šikovní a empatičtí,že jejich přítomnost u rozjíždějícího se porodu,byla víc než přínosná - syn souhlasil,že bude oporou své přítelkyni,ale u vl.porodu být nechtěl-až to dítě opravdu poleze ven.Nakonec to šlo vše velmi,velmi ztuha,kontrakce a tlačení dalších 7-8 hodin a tak ani nevěděl jak a měl tolik práce,že nakonec bylo jeho povzbuzování nutné i v té posl.fázi,kdy byla už nast.maminka po těch 8 hod.už fakt "vyštavená na kost",přestávala prý jaksi spolurpacovat s personálem,tak se prý šel kouknout dopředu a řekl jí: už fakt leze ven,vidím hlavičku, no a tohle bylo velkým povzhbuzením pro maminu,aby ještě sesbírala posl.síly a naposledy fesst zatlačila,a malá,napůl promodralá,byla konečně venku.
Pochválila ho náležitě i přes svými rodiči a tchán mu teda vysekl hned v porodnici poklonu a uznání - tohle se jen tak tedy nevidí,aby chlap chlapa chválil