Líp než já. Oba máme aktuálně HO. Já jsem ráda doma, ale ne když to mám befelem. Jsem jak králík na kterýho posvítíš, totální paralýza. Práce mi jde jak psovi pastva. Množství učiva pro děti mi přijde neskutečný, chodí to přes můj mail, tak to vidím. Starší teď šije roušku do pracovek, předtím vypracovávala asi 4 hodiny nějaký úkol do Daltonu. Včera dělala školu taky skoro celý den. Jak už tu někdo psal, připadá mi to celý surreálný, jako že se mi to celý jen zdá. Když jsem byla v obchodě, tak jak jsem potkávala ty lidi v rouškách, jak chodí po jednom, nikdo se s nikým nebavil, přišlo mi to jak ze sci-fi filmu. Doma jsem si pak řekla, že nákup už asi jen na rohlíku a tak, fakt jsem se bála, že jsem to mohla chytnout a pak někoho nakazit. Doma je bordel, jak jsme všichni doma, tak se to kumuluje, skoro každý den se vaří, holky si průběžně chystají svačinky.. Chválabohu, že bydlíme v domě, holky mají svoje pokoje, my máme pracovnu, dvůr, zahradu.. v bytě by mi asi fakt hráblo..
Myslím, že následky toho všeho se na mně plně projeví tak tři měsíce poté, co to šílenství - snad - skončí..