Já nejsem žádnej ujížděč na "odbornících", tato terapie se mi stala zvláštním způsobem, byl to víceméně dárek pro 2.

Z druhé strany je to přemisťování se světem poněkud nepochopitelné.
Já chápu touhu se vyválet na pláži ( to nemáme) a pak zájem někde žít třeba 2 roky a více, se zavřenýma očima pak extrémní turismus někam, kde tě nečeká zádná civilizovaná služba.

Ale potloukat se městy, kde poznáš 5 ulic a vyfotíš nějakej baráček, to je mi opravdu cizí.

Ale někdo má rád holky, jiný vdolky, já jsem vám to chtěla jen vymluvit, abyste v dobách nedostupného a posléze regulovaného a drahého cestování nebyly tak smutné