"Ale potloukat se městy, kde poznáš 5 ulic a vyfotíš nějakej baráček, to je mi opravdu cizí."
- nebo koukáš na lidské vývory staré několik tisíc let, a žasneš nad tím, jak ti lidé byli už tehdy šikovní, že je neuvěřitelné, že to ty tisíce let v zemi vydrželo, představuješ si, jak vykopanými ulicemi chodí tehdejší obyvtelé, přemýšlíš nad tím, jací asi byli, vnímáš tu propast věků mezi nimi a sebou, na jednu stranu ti připadají hrozně daleko a na druhou strašně blízko... to v sobě prostě buď máš, nebo nemáš a ty to v sobě zjevně nemáš, já ano

"já jsem vám to chtěla jen vymluvit,"
- to se ti nepovede

"abyste v dobách nedostupného a posléze regulovaného a drahého cestování nebyly tak smutné"
- nestraš, doufám že to nebude na dlouho do té doby nebudu smutná, budu se těšit

mmch, pokud se nemýlím, tvá dcera žije ve Francii. Nejsi smutná z toho, že ji zřejmě několik let neuvidíš?