Já žiju sama a jsem na sebe tak nějak zvyklá a na nervy si nelezu. Chodím normálně do práce, tam se bavím s kolegy a jinak jsem doma jako jindy. Nakupovat chodím 1x týdně, ale to nemá s karanténou nic společného, to chodím vždycky. Vadí mi, že když konečně vypuklo jaro, tak nemůžu chodit do přírody, protože prostě nesnesu na ksichtě tu roušku, nemůžu v tom dýchat, dusím se. Doufám, že povinnost ji nosit brzy skončí. S kamarádkama a dětmi si telefonujeme, trošku mi vadí, že se nemůžeme vidět a zajít třeba na kafe nebo na pivo, ale není to nic fatálního bez čeho bych nemohla být. Stejně se vídáme tak 1-2x do měsíce.