Jsem po odstranění Bartoliniho žlázy. Absces, který popisuje pan doktor se mi udělal asi na začátku druhého trimestru těhotenství a do porodu se mi zvětšil tak, že uvažovali o císařském řezu. Naštěstí si syn pospíšil a prošel normální cestou dřív, nežli mě stihli převézt na operační sál. S cystou na Bart. žl. jsem pak šla po šestinedělí na operaci do VFN v Praze na Karlově náměstí. Odstraňovali mě ji nadvakrát, poprvé se do žlázy vkládá kousek dusičňanu stříbrného, který žlázu v podstatě bezbolestně vyleptá a pak po třech dnech se odstraňuje to, co z ní zbyde. Každý zákrok asi na čtvrt hodiny v celkové narkóze. A to právě byla u mě při prvním operaci komplikace. Anesteze pomocí SCD, která měla trvat nanejvýš tak dvacet minut, působila mnohem déle (asi čtyři hodiny), kdy jsem nemohla mluvit, hýbat se, dýchat, dokonce ani otevřít oči. Personál po zákroku mě však po oněch dvaceti minutách odpojil od dýchacího přístroje a odkvačil na kafíčko. Slyšela jsem je si povídat, dusila se až do bezvědomí, aniž bych mohla cokoliv naznačit. V podstatě zážitek jak z hororového filmu. Co se dělo pak nevím, ale museli mě dosti složitě křísit, když jsem měla celý rozbolavělý hrudník s pěknými podlitinami. Nikomu to nepřeji a radím každému si před podobně jednoduchým zákrokem, při kterém se dělá krátkodobá celková anesteze, nechat si zkontolovat hladinu cholinesterázy (hormon, který SCD odbourává).

Alena