No, a teď si představ, že já to takhle mám pořád, rouška nerouška
Rozliším jasně smích, pláč a cokoliv mezi tím je nejasné, pokud dotyčného dobře neznám. A to u toho smíchu ještě nepoznám, jestli jde o smích, nebo výsměch. No a teď jak mají lidé obličeje zakryté, jsou na tom všichni stejně a při těch rozestupech, co se mají dodržovat, už jsou všichni bez tváře. Vlastně je to velká úleva
Jako kdyby ses doteď celý život měla venku řídit cedulemi s nápisy v rozmazaném, špatně čitelném písmu, co se pořád mění a najednou vyjdeš ven a nikde žádná cedule