Renko,
žiju v Kalifornii, která byla / je jedním z epicenter. Na deset milionů lidí v naší oblasti tři VELKÁ mezinárodní letiště. Márnice na stadionech nemáme. V našem okrese (2 miliony lidí) je 500 nakažených, 20 mrtvých.
New Yorskej starosta vykřikoval, že nemůže zavřít školy, protože by "děti nedostaly najíst" - už v době, kdy bylo jasný, že to bude průser - a školy zavřel o týden až čtrnáct dní později než ve zbytku USA.
Guvernér státu NY ukládá ventilátory do skladu, protože "nejsou potřeba" - a pak řve, že "žádné nemá".
Průser z toho dělají politici, kteří doufají, že když budou mít hodně mrtvých, tak dostanou víc peněz od federálu. A pak media, která nakládají velmi volně s daty.... počítá se každej mrtvej, ale že by se přepočítalo třeba na počet obyvatel, to už ne... je jasný, že USA s 300+ miliony obyvatel bude mít víc mrtvých než Česko s 10 miliony, Itálie se 60 miliony, Německo s 80 miliony....

Tak jako Federika nebo Epepe mám pocit, že se na krizi leckdo "přiživuje". Ono je dobré mít "ovčany" pěkně zavřené v chlívcích a kontrolovat kdo kdy kam jde, přerozdělovat ze státního, zlikvidovat drobné podnikatele, zavřít dětem přístup ke vzdělání, omezit lidem i pobyt na čerstvém vzduchu a podporovat bonzáctví - co mi to jen připomíná... - a když se někdo bouří, tak mu říct "no ale přeci nechceš aby umřela tvoje babička"....

Osobně si myslím, že karanténa JE dobrý tah, už jen proto, aby lidem došlo, že to není žádná sranda a aby se zabránilo tomu základnímu masovému šíření. Nicméně měsíce v karanténě (stanném právu) nejsou udržitelné. Ekonomicky, psychologicky, nijak. Chránit rizikové skupiny? Rozhodně - ale zavřít do karantény i miliony dalších lidí, zruinovat ekonomiku, zrušit školní docházku - to je šílenství.