Stará huso, já to mám tak napůl, ale geny mám po té nezemědělské části rodiny, fakt mě to nebaví.
Táta byl z městské rodiny původem z Prahy, ale jak se dostal ke kousku půdy, tak musel něco pěstovat. Ty dvě zahrady máme po něm, aspoň z piety jsme se snažily to tam trochu udržovat. Ale zjistili jsme, že tam dvě (se sestrou) děláme přes hodinu, za tu dobu už bychom dojely do Prahy do divadla nebo měly přečtenou knížku, odtancovanou lekci zumby, a pořád to vypadá úplně stejně, jen my jsme pořád víc otrávený. Je to strašná ztráta času.

Takže na těch zahradách máme rajčata, jak říká sestra, ne UŽ, ale JEŠTĚ.