Ministerstvo obrany přichází s tím, že vláda a premiér Andrej Babiš by mohli získat pravomoc k tomu, aby v době krize řídili zemi zcela sami. Plyne to z dokumentů, které má k dispozici Aktuálně.cz a týdeník Respekt. Dokument, který vládě předkládá ministr obrany Lubomír Metnar, počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byl nefunkční i kabinet, rozhodoval by jen premiér. Zatím nicméně nejde o konkrétní návrh zákona, ale předkládací zprávu.

Pokud byla změna dotažena do legislativního konce, stav ohrožení státu nebo válečný stav by mohla vyhlásit sama vláda nebo její předseda, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu. V předkládací zprávě k úpravě se píše, „že v neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil nebo zrušil; v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by jej potvrdil nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi“.

Co přesně je „neodkladná situace“, to se již v dokumentech nespecifikuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015. V té době zemi vedl Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš byl ministrem financí. Metnarem navrhované zvýšení pravomocí vlády projednala Bezpečnostní rada státu letos 2. března, deset dnů před tím, že Andrej Babiš se svými ministry vyhlásil nouzový stav. Zásadní změna, která může oslabit parlament, se na stůl dostává za nouzového stavu.

Kysela: Po zpřísnění se nemusí konat návrat k normálu

Připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, navrhuje Metnar nahradit projednáním na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli „povaze a citlivosti předkládaného materiálu“. Té přitom předsedá premiér Andrej Babiš.

Již nouzový stav dal vládě rozsáhlé pravomoci na úkor parlamentu. Kvůli snaze zpomalit šíření koronaviru došlo k uzavření hranic, omezení svobody pohybu i uzavření řady firem. „S nouzovým stavem je spojen potenciál poměrně masivního zasahování do základních práv občanů, respektive do jejich běžného života. Proto by jeho prodloužení mělo být spojeno s důkladným vysvětlením dosavadních kroků vlády. Zdůvodněním, proč a k čemu je prodloužení nezbytné, jaký má vláda scénář dalšího postupu v uvolňování restrikcí atd. Bez takové analýzy se dá k prodloužení nouzového stavu těžko vyslovit, zvláště deset dnů před tím, než to bude aktuální. Každopádně, aby Sněmovna neztratila nad kroky vlády kontrolu, nemělo by prodloužení přesáhnout například dva týdny,“ řekl Respektu v rozhovoru ústavní právník Jan Kysela.

Metnarův návrh by vládu ještě více posílil, kromě standardního připomínkového řízení se o něm nevedla ani politická debata. Kritice za omezování role parlamentu pod rouškou potlačení epidemie aktuálně čelí maďarská vláda premiéra Viktora Orbána. Ta mimo jiné prosadila nouzový stav bez omezení, vládu ministrů prostřednictvím výnosů, až pětileté vězení za šíření „fake news a dohadů“ a až osmileté vězení za nerespektování karantény.

Premiér Andrej Babiše v reakci na dotaz Aktuálně.cz a Respektu tvrdí, že nic takového se v Česku nechystá a že o Metnarově aktivitě ani nic netuší. „Nic o tom nevím. Nebudeme to projednávat,“ říká.

„I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé Sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády,“ kritizuje změnu místopředseda opozičních Pirátů Vojtěch Pikal, který na návrh upozornil.

Podle něj poslanci prokázali už v minulých týdnech, že jsou schopni se scházet i v omezeném počtu a v provizorních podmínkách. Ministerstvo obrany přitom samo zdůrazňuje, že navrhovaná změna by vyžadovala přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou by musela schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ani v jedné z komor parlamentu přitom současná vláda Andreje Babiše takovou podporou nedisponuje.

Ondřej Kundra a Lukáš Valášek
30. 3. 2020 | aktualizace 31. 3. 2020 0:12