Vzdala jsem se na čas rozbihajici se kavárny. Ale snad půjde začít znovu.
Nemame byt sami pro sebe ani na chvilku.
Miminko ukazuju moji máme ( ač bydlí ve stejném domě) raději jen na zahrade a z dálky. Máma je totiž velmi riziková.
Těšila jsem se na kosmetiky, masaze, kadeřníka - od září do února jsem byla zdravotně NOK.

Co jsem získala? Možnost vykašlal se na par měsíců na práci a věnovat se miminu.
Casn na procházky s manželem a kočárkem. Manžel nikam nejezdi a pracuje z domova.
Dceru doma “k ruce” - je to úžasná chůva a malou segru si užívá.
Rodinné obědy a grilování klidně během pracovního týdne.

Závěr? Přes mírnou a obcasnou ponorku a obavy z budoucnosti (kavárna, manzelovo zaměstnání) to není tak hrozne.