Tak u nás je to právě naopak. Naši (73,75) se nebojí vůbec. Hlavně mamka - obden musí do obchodu, hlídá pravnuka, vnoučata k ní chodí na oběd. Pořád jsem jí za to nadávala, ale už to vidím trochu jinak. S tím, jak se nouzový stav protahuje a neví se, kdy skončí. Držet ji na "dobu neurčitou" jen doma a bez kontaktu s rodinou, by jí ublížilo asi víc. Dnes jsem k nim na chvilku zaskočila. Oba vypadají dobře, zdravě, spokojeně. Ono pro ty seniory fakt není snadné nechat si všechno zakázat a žít jako ve vězení.