Gerb
já nevím, prostě dobrý/nedobrý vztah, to se někdy stane, ale pořád je to i jeho dítě, i když asi už dospělý. A pokud má nějaký fakt vážnější problém, tak prostě měl být na místě alespoň nějaký zájem, nějaká reakce.
Tohle by mi možná vadilo úplně nejvíc, víc než blbý kecy o nakažení. Takovýto postoj k dítěti. Já mám děti malé, tak nevím jak to jednou budu vnímat u dospělých, ale pořád je to prostě dítě, a rodič je rodič.
Asi možná je čas nahlédnout nějak reálně svou situaci a zařídit se dle toho, nebo s tím začít postupně něco dělat.
Jsem daleka toho někomu radit jak naložit se svým manželstvím. Ale pamatuju si chvíli kdy mi došlo jaký je můj tehdy ještě manžel sobec, a došla mi realita jeho vztahu ke mně ale i k dětem. Dlouho jsem si to nepřipouštěla, nebo spíš nechtěla připustit. A taky to jak by to asi bylo jednou, až třeba budu potřebovat oporu, pomoc, budu nemocná, ... a jednou i stará.
A taky mi došlo že nestojí za to ničit si zdraví tím že to budu snášet, v duchu kypět zuřivostí. To není zdravé.
Přeju každopádně pevné nervy a hodně sil