Jakákoliv kombinace obsahující osmnáctiměsíční batole je na mašli. Sestavu dvou batolat s věkovým rozdílem dvacet měsíců jsem měla taky, ale byla jsem na mateřské, jak bych u toho vykonávala zaměstnání z domova, to nevím, nejspíš bych se oběsila.
Na druhou stranu je fakt, že za těch 25 let, co jsem rodičem různých dětí, se mi vždycky vrátilo jako bumerang, že nutné je mít základní sadu, ne moc velkou, věcí, na kterých trvám a ty vymoct důsledně vždy.
Batolatům nejde nic vysvětlit, ale jde jim ukázat, že něco prostě ne, až u druhých dvou jsem se naučila používat omezení pohybu, což je skvělé a dělalo jim to dobře.
Pak ještě jeden trik, že "rodiče vedou, děti následují".
Mám nejmladší dítě velmi bujné a se sklony ke vzpurnosti a opravdu jediné, co mu pomáhá a dělá dobře, jsou pevné hranice a mužská ruka, ne vy smyslu, že by mu jednu bouchla, ale mužské zacházení. Fyzická práce venku, hecy typu "kdo dál dočurá", při kterých ho nikdo nenechá vyhrát. Asi paradoxní pro dnešní pojetí výchovy, ale rozdíl opravdu vidím.