Spousta vůní mě vrací zpět, vyvolává mi různý vzpomínky, různý situace. Čich, vůně a pachy se hojně využívá i v bazální stimulaci. Vůně a pachy jsou naše nejzasunutější vzpomínky, víc než sluchové nebo zrakové vjemy. Jsme se učili.
Třeba já, ač totální nekuřák, mám ráda vůni cigarety ve volné přírodě při slunečným horkým počasí. Horký asfalt, kouř z cigaret a výfukový plyny - vybavuje se mi čekání na zastávce na autobus v mým rodným městě nebo horký vzduch, cigaretový kouř a vůně vody - jsem s dědou na koupáku. Asi je to tím, jak se dřív mohlo kouřit všude. Přitom jsme celá rodina nekuřáků a v uzavřených místnostech je mi z cigaretovýho kouře špatně...
Zvláštně voní mamky byt, voněl tak vždycky, cítila jsem to už jako dítě, když jsme se vraceli z dovolený, tehdy ještě byl taťka... Teď ten byt cítím stejně, kdykoliv tam přijedu.
Někdy mi voní i vzduch poránu tak, že si hned vybavím, jak jsme s taťkou naložili sběr na káru a vezli ráno o prázdninách přes celý město.
Je toho spousta...
Já jsem ale úchyl na vůně, miluju voňavky a pořád něco očichávám.