Nechci jet na dovolenou do země, kde bych s pravděpodobností blížící se jistotě dostala nějakou tutanchamónovu pomstu nebo mamájku. Takže ne Egypt či Indie, taky ne Čína, představa hutongů a tamních veřejných toalet mne straší i ve snu. Přitom třeba Tanzanii jsem přežila ve zdraví, kdežto v USA si během pár dní přivodila kvůli všudypřítomné vodě s ledem takový žaludeční katar, že mne vše opouštělo téměř obratem. Na mou žádost vody bez ledu ovšem místní reagovali s takovým ustrnutím, jako bych se tam začala svlékat

V Chorvatsku jsem byla dvakrát a nestěžuju si, hlavně asi proto, že jednou to byla biologická exkurze s naším profesorem biologie, podruhé se jelo do oblíbené destinace k dlouholeté bytné. Jinak je mi to jedno, po cestování jako takovém neprahnu a moje představy o tom, co je dovolená, jsou dost vzdálené tomu, že je tam moře a písek a obecně mám jiné požadavky či podmínky.