Teoreticky bych jela kamkoli. Celoživotně mám v oblibě různé cestopisné dokumenty a přijde mi, že každá země je krásná. Takže v obýváku na sedačce jsem už byla všudemožně. Všude bylo pěkně. Mám ráda přírodu a lidi, což se vyskytuje všude.
Taky mám divnou povahu, protože když se mi něco nelíbí, tak za chvilku už se mi to líbí. Nelíbilo by se mi akorát, kdyby mě někdo věznil, mučil nebo zabil. Nejela bych tedy do země, kde by se mi tohle stalo.
Taky nemám moc ráda moc roviny, takže třeba Holandsko se mi líbilo první den. Druhý den už mi přišlo trošinku nudné.
V Chorvatsku jsem jednou byla, vůbec se mi tam nelíbilo. První hodinu. Pak jsem si zvykla a zbylých 168 hodin se mi tam líbilo hodně. Ale už bych tam nejela, protože tam, kde jsem byla a ležela tam nahá u moře na dosah divočiny pod pohořím Biokovka, je to prý dnes samý bar a diskotéka.
Lidé jsou všude stejní, dobří a horší, záleží na koho člověk zrovna narazí. Taky jak se sám k lidem umí chovat. A taky jak je skromný nebo zpovykaný.
Takže já bych jela kamkoli, kde jsou lidé, města a příroda. Ale asi skoro nikam nepojedu.