sedmi, mně jsou turisti nějak jedno, umím je nevnímat, a hlavně stačí chodit trochu vedlejší ulicí a není tam skoro nikdo. Nechodím se procházet (tedy občas ano, to potom jdu cíleně s foťákem, obvykle o víkendu velmi brzy ráno, to nikde turisti nejsou), chodím prostě proto, že potřebuju z bodu A do bodu B tak prostě jdu. Krokoměr je u mě fakt druhotná věc, když jsem ho dostala, tak jsem se na něj začala občas koukat, ale svoje návyky jsem kvůli němu nijak neupravovala :D Já nevím, nějak o tom nedumám, někudy to seběhnu, cestou mám třeba ještě nějaké vyřizování, tak si podle toho naplánuju trasu...