Mám víc stresu než před tím... rady, jak mám zpomalit a užívat si, mě už serou... Manžel je "nezbytný", chodí do práce, je tam víc než kdy jindy (návraty domů se posunuly z osmé večer k desáté). Poslední dva týdny mi přistál projekt, v téhle době člověk neřekne ne nějakému výdělku - nic velkého, ale dvě hoďky denně tomu věnovat musím. Děti byly i před tím v online škole, takže ty taky nemají "prázdniny" a jedou normální režim (v průmeru pět hodin povinných online lekcí + práce mimo). Veterináři nesmí jezdit k případům, farma, kde mám kozy je zavřená, můžou tam jen majitelé - takže u březích a rodících koz a problematických kůzlat a dojení mě nemá kdo vystřídat (nesmí, vet by přišel o licenci, a když bych pozvala některé z dobrovolníků, tak přijde o licenci farma) - takže jsem už měsíc pořádně nespala (vesměs se noci odehrávají ve spacáku v autě na farmě). Přes den, když jsou tam krmiči, tak mám 6-8 hodin na to, aby dojela domů - respektive šla vystát frontu do obchodu, vymyslela, co budu vařit z toho, co se mi podařilo koupit, uvařit, vyprat atd., udělala dětem ajťáka a vyřešila nějaké věci kolem školy, odmakala mé dvě hodiny "práce" - no občas teda jsem tak zpovykaná, že bych si i hodila sprchu nebo se najedla u stolu... Manžel přebírá nákupy a vaření o víkendech, děti se zapojují, ale prostě s tím nevyspáním toho fakt mám plný brejle... Fotka na paddleboardu by mi asi nevadila, víc mi vadí i osvětové kecy o tom, jak si to mám užívat a relaxovat a číst hodnotné knihy...