Babička byla dáma, vždycky nosila kostýmek, rukavičky, klobouk a voněla se parfémem. Posílala jí je její švýcarská kamarádka, takže babiččin repertoár čítal takové perly jako byl Hermes Amazone, Cacharel Anais Anais, Chanel č.5 a podobně. Jednou dostala nějakou hřebíčkovou vůni, jejíž sílu podcenila, navoněla se s ní jak byla zvyklá a odjela tramvají, ze které musela vystoupit, jak moc se ta vůně rozvinula a byla jí nepříjemná. Já mám babičku spojenou hlavně s ne drahou vůní od Yves Rocher, která se jmenovala Chèvrefeuille a ta mi voněla náramně. Byla to snad jen nějaká kolínská na úrovni 4711, vůbec to nemělo výdrž, muselo se to pořád obnovovat, ale voněla mi víc, než drahé parfémy. Už to samozřejmě dávno neprodávají, ale před rokem jsem zcela náhodně objevila, že přesně takhle voní /a taky se tak jmenuje/ svíčka od Yankee Candle. Takže když jí zapálím, cítím babičku.