....mi to ještě nedalo, vzpomněla jsem si na starou bajku, indiánskou pohádku nebo či co...

"Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.

Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost.

Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“

Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal:„A který vlk vyhraje?“

Starý indián odpověděl: „Ten, kterého pravidelně dennodenně krmíš...“


No...a čímpak nás tu denně krmí??? Radostí a nadějí?
Asi že ne...ta se nikomu do krámu nehodí.
Ale můžem si ji vybrat sami.