Na tetování mám názor neutrální. Precizně vyvedené motivy se mi líbí, laciné kérky co do motivů a provedení mě odpuzují. Dvacet let jsem se přemlouvala, že z touhy po tetování vyrostu, ale nevyrostla jsem, a tak, když jsem našla motiv, který ke mně z mnoha důvodů sedí, nechala jsem si jej vytetovat od pečlivě vybraného tatéra. Tetování je na místě, které nemusí být viditelné, takže by při případné změně zaměstnavatele vadit nemělo.
Plnoletému potomkovi bych tetování jako takové nerozmlouvala. Tetování v podobě rukávu se mi většinou nelíbí. Pokud by dítě stálo o můj názor, řekla bych mu, že já bych začala menším tetováním, abych zjistila, jak se s ním sžívám a jak tu proměnu vnímám, a pak teprve bych rozšiřovala.