Tetování se mi líbilo, když mi bylo osm deset let, takže někdy před rokem 1980.
Od té doby jsem trochu pobrala rozumu a nelíbí se mi.

Ještě, když začínalo, jsem ho já osobně nechtěla, ale aspoň mi občas něco, velmi málo, přišlo zajímavé.
Teď, když to má "každý blbec", se mi nelíbí už vůbec nic.
Nelíbí se mi prakticky žádné motivy, ty velkoplošné mi přijdou zpravidla úplně děsné, není to rozeznatelné a z dálky, částečně zakryté oblečením to vypadá nejčastěji jako špína nebo ekzém.
A já to teda spojuju i s nižší inteligencí a horší sociální vrstvou.

U dcery by mi to vadilo velmi, snad má rozum.