| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Přidat odpověď

Ráchel, já jsem dostala diagnózu PAS v dospělosti. Bylo mi skoro čtyřicet.

Co mne k tomu vedlo? Celoživotní potíže. Hlavně úzkosti, sociální fobie, jako úplně malá jsem neměla zájem o své vrstevníky, společnou hru, byla označována za línou a zlobivou, v dospívání jsem balancovala na hraně sebevraždy. Bylo to, jako bych byla zavřená ve skleněné bublině, ve které křičím a ječím úzkostí a tluču rukama, ale zvenku každý vidí jen spokojeně se usmívající děvčátko, protože ho tak chce vidět.
V péči odborníků jsem byla od dvaceti, jen co se mi podařilo odejít od rodičů do většího města, kde byla psychiatrie dostupná. Úzkosti a emoční problémy se zlepšily, byla jsem dokonce i dva měsíce ve stacionáři a těšila jsem se, že brzy všechno doženu, jenže roky letěly a vše, co pro každého bylo nevýznamnou rutinou, pro mne i tak znamenalo abnormální vypětí. Když mi bylo asi 35, musela jsem konstatovat, že jsem vlastně nepokročila nikam. I na stupidní telefonát k zubaři jsem se připravovala třeba dva měsíce (potřebovala jsem promyslet různé scénáře dle toho, kdo to zvedne, co mi řekne, co odpovím já, a na vše se adaptovat). Brzy jsem byla na prahu vyhoření. Nová terapeutka po čase sama navrhla kolegyni, co předtím pracovala v Aple a uměla diagnostiku i dospělých. A to po mém dotaze, zda můj handicap může být vrozený, protože i přes intenzivní snahu a spolupráci se nic nedělo a bylo vidět, že občas terapeutku vyvádím z míry (kdo zná impulzivní autiodpovědi, ví ~t~)
Dlouho jsem nečekala, do příštího týdne. Taky tomu odpovídala cena. Kromě mne chtěla mluvit i s někým z rodiny.
Od diagnózy jsem si neslibovala nic a sama o sobě nic nepřinesla, ví o ní kromě odborníků jen manžel, jinak nikdo. Vzhledem k tomu, jaké povědomí o poruchách autistického spektra v populaci existuje, musela bych být padlá na hlavu, abych to někde roztrubovala, zvlášť v práci. S diagnózou jsem se musela nějakou dobu srovnávat, protože jedna z variant byla, že mám docela handicap z dětství, protože to stálo taky za suchý z nosu, ale to by šlo ještě napravit, kdežto PAS je konečná. Až časem jsem se začala docela bavit, kolik věcí, kterými se liším a které se mne snažili různě "odnaučit" a vytlouct je ze mne, patří k Aspergerovu syndromu a přestala jsem se na sebe tlačit tam, kde jde vlastně o prt ~t~

Předchozí 

Tip: Chcete uveřejnit zajímavou informaci také na hlavní straně Rodina.cz?
Autor příspěvku: Registrovaný
Do této diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé.
Název:

Text:

Pokud nejste robot, odpovězte na otázku: 8-7= 
:-) ~:-D ~;) ~;(( ~:( ~k~ ~j~ ~f~ ~g~ ~Rv ~R^ ~s~ :-© ~l~ ~m~ ~n~ ~o~ ~p~ ~q~ ~2~ ~t~ ~v~ ~w~ ~x~ ~y~ ~z~ ~a~ ~b~ ~c~ ~d~ ~e~ ~h~ ~3~ ~4~ ~5~ ~6~ ~7~ ~8~ 
Pravidla diskuzí:
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.

Přečtěte si pečlivě úplná pravidla diskuzí.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.