Inko, vidím to stejně. Měla jsem kamarádku, která měla starého tátu a jeho vlivem vlastně i psychicky starou maminku a trpěla tím celý život. Není o co stát. Její táta měl taky tuhý kořínek a tak ona v době, kdy měla malé dítě řešila tatínka s demencí...
Taky jsem ráda, že jsem měla mladé rodiče - i tak mi nebylo kdovíjak když mi táta zemřel v době, kdy mi bylo 26. Chyběl mi hodně a chybí i mým dětem. Myslím, že je hloupý argument říct, že i kdyby matku mělo dítě jen třeba do dvaceti, tak bude bohaté a bude mít sourozence.