Asi taky postupem času informací přibývalo, dřív to nebyla žádná sláva.

Nás o menstruaci poučila třídní učitelka, ale volila tak špatný postup a byla tak nekonkrétní, že jsem si z toho odnesla info, že můžeme naprosto kdykoli začít krvácet jako ve filmu s Arnoldem což mě upřímně vyděsilo. Spolužačka zase přinesla historku, že její sestra začala krvácet při stolici a maminka s ní běžela k doktorovi a prý takhle budou krvácet všechny holky. Takže jsem se pak bála jít i na velkou. V bravíčku nás zase šikanovali články o tom, jak se líbá - točíš jazykem po směru hodinových ručiček (co když to spletu??) nebo příběhama, jak se Jana poprvé líbala se svým idolem a 2x ho kousla, takže ji pak pomluvil Nakonec člověk zjistí, jak to je, ale byla jsem dost citlivá a tyhle dezinformace mě děsily. Takže když se mě ptaly mladší kamarádky nebo sestřenice, vždycky jsem radši všechno vysvětlila, i když jsem se teda styděla