Yuki,

já fakt vnímám, že učitel je ohroženější než mnohé jiné profese. (Na druhou stranu myslím, že podceňujete ohroženost některých dalších, ale dobrá).

Jenom mi vážně chybí nějaká vaše představa.

Děti až do září asi doma nechat tak úplně nejde.
Na distanční vzdělávání, tak aby většině dětí k něčemu bylo, nejsou podmínky, ať na straně dětí nebo učitelů (a schopnost učit takto k tomu patří).
Když se mluvilo o rouškách pro děti a učitele, psaly jste, že je to nemyslitelné, kvůli komunikaci.
Když se mluví o učení bez roušek, je to nemyslitelné, kvůli možnosti nákazy.
Když se píše o rozdělení dětí do menších skupin, je to hrůza.
...
a připadá mi, že to je tak pořád, nic není dobře.

Nicméně uvědomujete si, že ta současná epidemiologická data jsou dost slušná? Že to už asi nikdy lepší nebude? Bude se učit distančně napořád?

IMHO v tom, že vás lidi nechápou, hraje roli ještě jedna věc. Většina lidí prostě do té práce chodila, i HO často jely v módu aspoň občas zajít i fyzicky a střídat se, zaměstnavatelé už je mnohde zrušili či ruší. Vzedmutá vlna obav u učitelů naráží na nepochopení lidí, kteří se s obavami z návratu do kolektivů museli vyrovnat už dávno, případně nikdy, protože nikdy nepřestali do kolektivů docházet, a to i v době, kdy se situace zhoršovala. Takže teď prostě mnozí dost nechápavě hledíme...