To, že je potřeba něco změnit, jsem začala vnímat už dávno před koronavirem. Málokdo si uvědomuje, že pokud se celý svět vrátí do "starého života", bude to smrtelná rána pro ekosystémy atd. Před pár dny jsem na toto téma viděla velmi seriozní asi hodinové video a úplně mě z toho mrazilo. Takže ne, nechci aby se svět vrátil do starých kolejí. Nám je takto dobře, trávíme jako rodina víc času, jsme si bližší, nepotřebujeje, divadla, kina, hospody, restaurace, nákupní galerie ani cestování od čerta k ďáblu po všech koutech světa. Můžeme vyrazit na kolo, s dcerami ke koním, posedíme na zahradě, sem tam vyjedeme na výlet, to všechno můžeme už teď. Kvitovala jsem s povděkem, jak se snížil v době krize provoz, jak příroda dýchala, jak všude nebyly davy lidí. Miluju svět v karanténě. Asi jsem se narodila ve špatném století.