já se chci vrátit do starého života... pracovat méně než deset hodin denně, vídat manžela (je "nezbytný", takže chodí domů často, když já už spím a já zase vstávám brzy ráno - dneska kupříkladu ve tři - abych všechno stihla - a to on spí), moct si dojít nakoupit bez front a náhubku, vidět se s přáteli, nedejbože si s nima podat ruku nebo je obejmout... Taky bych chtěla ještě někdy v životě vidět rodiče... chtěla bych, aby děti byly hodnocené ve škole za to, co je škola naučila, a ne dle nějakých "průměrů", předchozích známek nebo podobně.
Chtěla bych, aby moji kamarádi (namátkou kadeřnice, masérka, veterinářka, majitelka stájí) měli svou práci a nemuseli jsme se jim skládat na živobytí...

A chtěla bych přestat poslouchat moralizující kecy, jak jsme špatní a hamižní a tohle si zasloužíme a jak se máme předělat a zlepšit. Děkuju pěkně, já se považuju za dost dobrou, tak jak jsem.