Už mě neskutečně štve, že se jdu po práci projít do přírody a neustále natahuji a sundávám roušku, podle toho, jestli někoho potkávám. Ty roušky na procházkách v přírodě a na poloprázdné ulici mě lezou na nervy čím dál tím víc. V obchodech by mi nevadily, stejně nakoupím jenom to nutné a vypadnu. Pozoruji na sobě, že mi chybí více pohybu, když jsem doma na home office, na ty rouškové procházky se mi často ani nechce, více lenivím. Doufám, že se věci vrátí zpátky co nejdříve.