No, libiku, neřekla jsi "nic se neděje", ale

"Já si myslím, že se nic tak zvláštního nestalo"

a

"Podle mě naprostá většina lidí jede ve svých kolejích, pracovně i mentálně."

Takže sice defacto to samé jako "nic se neděje", ale všechno to prezentuješ jako svoje názory, a myslet si opravdu můžeš co chceš.
Na druhou stranu není divu, že ti dost lidí píše, že jsi s tím pocitem, že se nic zvláštního neděje, poněkud mimo realitu většiny lidí.

Osobně jsem nic podobného nezažila (a bude mi co nevidět 56, takže něco jsem již zažila...). Pro mě je to opravdu hodně zvláštní děj, a co vidím v okolí pro mnohé další také.

Nejde primárně o neštěstí - to máš pravdu, že původ není až tak důležitý, a množství nešťastných, protože pro každého jednotlivce je jeho neštěstí absolutní (takže tě nemusí zajímat, jestli je to desetina nebo pětina všech lidí), ale skutečně o jistou změnu životního pocitu i přístupu - popsat tu změnu zatím neumím, je to nové, nejsem zorientována, nemám pro vše slova ani jasný náhled...