ježiš, já netvrdím, že všichni furt a pouze chodili do hospody... ale leckde to tak fungovalo a funguje dodnes. Z poloviny mých vrstevníků jsou alkoholici. Pár už ve stavu, kdy neudrží ani moč, ani myšlenku. Spousta ve stavu, kdy jsou stále ještě funkční (mluvím o lidech kolem padesátky), ale třeba za den vypijí pět šest piv jen tak mimochodem. Když přijedou do Ameriky a vezememe je na výlet, tak se staví u každé pumpy, protože oni musí mít pivo (nestačí třeba k večeři v restauraci, nebo na tábořišti, musí se i během cesty a i kdyby to byl naprosto odpornej Budweiser). A to jsou vzdělaní, schopní, úspěšní lidé.
O trošku starší jsou na tom často hůř - takoví ti kluci, co šli v devatenácti z té vesnice na vojnu, po vojně nastoupili jako traktoristi v JZD (i když třeba měli mechanizační fakultu) a tím to skončilo. HOlky v šestnácti až osmnácti otěhotněly a taky bylo vyřízeno. A jo, dneska možná jezdí do Chorvatska, i když pochybuju... (ale zároveň pochybuju, že je trápí, že nikdy nebyli na Eurovíkendu nebo v Národním).
Nicméně tu vsuvku jsem psala proto, že si nemyslím, že alkoholismus je jen o tom, že ten člověk byl "v dětství týraný". Pochybuji, že někdo z těchto lidí se považuje za alkoholika, i když podle mě člověk, který nevydrží půl dne bez piva, alkoholik je.

Jinak teda naši na restaurace a kavárny neměli. Blbý kádrový profil, jak tu někdo zmiňoval. To znamenalo, že nebyl státní / podnikový / družstevní byt a podobné výdobytky, takže pak šla spousta peněz na základní životní potřeby.