Já mám ikeu fakt ráda, i když v reálu mám doma z nábytku jen dvě židle u dětských psacích stolů, svůj psací stůl (se kterým jsem fakt i po téměř dvaceti letech spokojená) a sem tam nějakou pikslu, naběračku a drátěný koš ve skříni.

Taky mi děsně chutnají ty masové kuličky, když tam jednou za půl roku jedeme, vždycky si je dám.

Jedna věc mě tam ale deprimuje - a ostatně ve všech podobných řetězcích. Všechny ty unifikované obrázky a podobné výzdoby na zeď. Musím říct, že je mi celkem jedno, jestli má půl zeměkoule stejný šufánek nebo i botník, ale představa, že dalších sto tisíc lidí má někde pověšený stejný obrázek, mě děsí.

Uvědomila jsem si, že máme doma téměř výhradně originály všeho druhu (a různé kvality a hodnoty), co se obrazů a pod. týká, a máme jich dost - a že mi na nich záleží.