V 50 jsem se cítila úplně stejně jako všechny roky předtím. Akorát že mi zrovna umřela maminka, takže kromě smutku js si ještě uvědomila, že teď už jsem na řadě já
. V cca 55 jsem se začala cítit výrazně unavenejsi a taky linejsi cokoli podnikat
Už jsem raději doma na gauči s knížkou
A taky mě výrazněji obtěžuje chodit do práce, i když to jsem nikdy neměla ráda a vždycky jsem záviděla lidem, které bavilo pracovat. Taky mi po padesátce rychleji stárne tělo a obličej. No, ale zatím mi tělo slouží, sice občas někde bodne, jinde rýpne, ale furt žádná vážná choroba. Stará se budu citit, až budu nemocná, zatím se jen lekam svého obrazu v zrcadle, ale tomu se snažím vyhýbat. A těším se na důchod, moc.