Dívám se na to tak, že se bohužel stále děje mnoho podobných případů, na které se nepřijde. A nebo se o nich ví, ale nikdo je neodhlásí z důvodu obrovské tolerance násilí na dětech, která je zejména v postkomunistických zemích (když mluvíme o Evropě) silně rozšířená.
Vinit lze samozřejmě i instituce, ale podle mě by se měl podívat do svědomí každý z nás, nebo alespoň mít oči otevřené vůči svému okolí, protože násilí na dětech je stále široce přijímáno a akceptováno.
Kdo z nás by rozpoznal překročenou mez? Proto je podle mě v pořádku, že některé země už přistoupily k absolutnímu zákazu fyzických trestů, protože hranice je tenká.

A druhý aspekt, souhlasím s předřečnicemi, které poukazují na finanční obohacení. Kauza je stará, konkrétní informace nemáme, ale je potřeba si přiznat, že v té době ještě česká společnost (včetně PČR) nevěděla tolik o komerčním zneužívání dětí, darknetu, apod. Věřím, že to mohlo hrát roli.