Kaipo, ale samozřejmě, že načteš. Prostě máš pak v hlavě, jak to slovo nebo vazba má vypadat. Když jsem někdy váhala, napsala jsem si obě podoby, jedna z nich mi pak připadala strašně divná.
Zajímavý je, že to z mejch dětí, který mělo s pravopisem největší problémy, je z nich zřejmě nejnadanější na jazyky. On je ale dyslektik, takže i v oktávě potřeboval u diktátu aspoň pár minut na to, aby si svoje výplody opravil. Jeho češtinář to tehdy schválně vyzkoušel, jak by to dopadlo bez opravy - byl to děs a hrůza, viděla jsem to. Jenže synovi stačilo dostat k tomu tu chvilku na opravu a chyby tam nezůstávaly žádný. Pokud jde o cizí jazyky, angličtinu zvládl na C2, němčinu o něco míň, trochu rusky (měli ruštinu 2 roky povinně na gymplu), polsky, církevní latinu, a v posledních letech se učí arabsky...