Každá kočka je jiná a nikdo ti nic nezaručí. Ta naše nedělá nic z toho, jen teda občas zvrací, ale rozhodně ne denně, tak jednou za půl roku. Luxujeme dvakrát týdně, když kočka líná, tak jsou chlupy fakt všude, takže si oblečení před odchodem občas přejedeme odchlupovacím válečkem. (Jo, blbý nápad je pochovat si línající kočku, když máš na sobě fleecovou mikinu - synek občas vypadal, jako by začínal obrůstat srstí.) Kytek si nevšímá a v životě nic neshodila, kolem předmětů se protahuje obratně. Závěsy máme, záclony ne, nikdy po nich nešplhala, má škrabací strom, kde sídlí. Když byla malá, otvírali jsme okna jen na větračky nebo zavírali do pokojů, kde se větralo. Teď se zklidnila, takže když jsme doma, okno máme dokořán, kočka v něm sedí, kouká ven - ale jsme v prvním patře, takže jí zase tolik nehrozí. Ve vyšším patře bych asi v pokoji zasíťovala jedno okno, aby se dalo otvírat úplně, třeba přes noc. A říká se, že kočky se vyladí na rytmus rodiny, když si v ní postupně zvyknou.