Mandaro,
já bych se hlavně ohlížela na to, co je to za kotě. Jestli je to kotě narozené v bytě a zvyklé v bytě, socializované (zvyklé na lidi atd.), tak to bude dobrý. Jestli je to kotě nalezené někde u popelnice, vyděšené, bázlivé, polodivoké, tak stěhování do bytu bude problém.

Z mých zkušeností - ano, chlupy byly všude, ano kočka lezla všude, i do postele, občas našla třeba ve tři ráno pingpongáč a honila ho po parketách. Zvracení bylo výjmečné, kadění mimo záchod jsme zažili u jedné, právě že byla na víkend sama. Nábytek přežil relativně v pohodě, pičičmundičky na skříních jsem neměla nikdy. Mňoukala jedna kočka (ze tří), sousedi si nestěžovali.

Úplně nejvíc mi vadilo vyklízení kočičího záchodu, strašně to smrdí (ale to byly 80. a 90. leta, snad už jsou teď ty záchody a kočkolity lepší.

Osobně bych do kočky v bytě už nešla - největší problém byly víkendy a dovolené - kromě vlastního výletu ještě organizovat péči o kočku byl přídatný stres (zvláš´t takové ty profláknuté termíny, jako třeba na svátky chtějí všichni pryč a ne chodit hlídat kočku). Nakonec to skončilo tak, že všechny kočky s námi jezdily na chalupu - ale tam byly částečně venkovní, takže pak zase řešit blechy a podobné...